Problém tie-breaku: blitzka rozhodne o mistru světa v klasickém šachu?!
Autor článku: Miroslav Janeček

Bude to už dvacet let, co mohou zápasy o titul mistra světa být rozhodnuty tie-breakem, který se skládá z rapid šachu a pokud se nerozhodne v něm, tak v bleskovém šachu.

Dovolte mi ocitovat GM Yassera Seirawana, bývalého kandidáta a šachového komentátora: „Dnes máme mistra světa v šachu (klasickém), mistra světa v rapid šachu a mistra světa v bleskovém šachu. Uznáváme tři různé a oddělené šachové disciplíny a udělujeme světový titul ve všech třech zvlášť podle jejich formátů a časové kontroly. … Vzhledem k tomu, že máme tři samostatné a odlišné tituly mistra světa, myslím si, že řešení nerozhodného klasického zápasu hraním rapidu a následně potenciálně bleskovek je krajně nežádoucí.“ (https://en.chessbase.com/post/seirawan-radical-solution-wcc2016-new-york).

Je to tak – opravdu chceme, aby byl titul klasického mistra světa rozhodnut v bleskovce? Jistě nejsem jediný, komu toto připadá zcela nevhodné.

Proti argumentu, že většina zápasů do tie-breaku nedojde, stojí tvrdá statistika: Z desíti zápasů od zavedení tie-breaku jich do něj došlo 5, přesně polovina. Jedná se o zápasy Kramnik – Topalov 2006, Anand – Gelfand 2012, Carlsen – Karjakin 2016, Carlsen – Caruana 2018 a Ding – Nepomniachtchi 2023. Zápasy, které byly tie-breaku ušetřeny byly Anand – Kramnik 2008, Anand – Topalov 2010, Carlsen – Anand 2013, Carlsen – Anand 2014 a Carlsen – Nepomniachtchi 2021.

Nejen, že do tie-breaku došlo pět z desíti zápasů, ale taky tři z posledních čtyř.

Problém ovšem zdaleka není jen to, že klasický mistr světa je rozhodnutý v rapidu. Ten problém je mnohem hlubší a ubližuje šachu z hlediska atraktivity pro diváky a taky pro případné sponzory. Vyložím vám následující situaci: Je rok 2016, dramatický zápas o titul mistra světa mezi Carlsenem a Karjakinem dospěl do poslední 12. partie za vyrovnaného stavu. Napětí diváků po celém světě nemůže být větší. Oba hráči ví, že v případě remízy se hraje tie-break a nemusí proto nijak riskovat. A taky se do toho nehrnou – poslední partie trvá 35 (!!!) minut; místo závěrečného dramatu jsme dostali klidnou, tichou remízku. Jak řekl Seirawan: „Když se celý svět chystal sledovat dramatické závěrečné dějství sportovního souboje, byli jsme místo toho svědky bezduchého tahání figurami, vydávajícího se za klasickou hru, což mě dost otrávilo. Hráčům nelze nic vytknout – na vině byla pravidla zápasu.“(https://en.chessbase.com/post/seirawan-a-radical-solution-for-the-world-championship)

Je to přesně tak. Ani já bych nechtěl po Carlsenovi, aby riskoval svůj titul v poslední partii, když si umí spočítat, že je v rapidu favoritem. A i kdyby nebyl, pořád je jistější hrát čtyři partie v rapidu, kde má člověk šanci vrátit úder, než jednu vážnou, kde již šance na nápravu není. Na vině je tie-break. Kdyby totiž žádný nebyl, pak by jeden z hráčů byl nucen otevřít hru a zápas by vygradoval tak, jak by správně měl.

Stejná situace se opakovala v zápase Carlsen – Caruana. V poslední partii za vyrovnaného stavu stál tehdejší mistr světa v silnější pozici, celý svět sledoval, jestli se mu podaří zlomit vyzyvatele v posledním kole. A co se stalo? Nabídka remízy, kterou samozřejmě soupeř nemohl nepřijmout, vzhledem k situaci na šachovnici. Je tohle to, co chceme? Pokud mají hráči jistotu tie-breaku, pak poslední partie zápasů budou nadále bezduché, zapomenutelné aférky, místo grandiózního finále. Porovnejme to třeba se zápasy Karpova s Kasparovem. V jednom z nich Kasparov musel poslední partii vyhrát, aby obhájil titul. Je to partie, na kterou se dodnes vzpomíná, v dramatickém boji nakonec Karpova zlomil a zvítězil. Tohle je přece to, co chceme, nebo ne?

Hledá se tedy jiné řešení, jak rozhodnout vyrovnaný zápas, než je tie-break. Zmíním tady ty, které se nejčastěji skloňují, s argumenty pro i proti.

Začneme tím, který byl v šachové historii dlouho v platnosti. Kdysi se hrálo tak, že v případě remízového výsledku zápasu mistr světa obhájil titul. Měl tudíž to, čemu se říká „draw odds“ – výhodu zápasové remízy. V případě, že by tedy zápas byl vyrovnaný do poslední partie, pak by v ní vyzyvatel musel riskovat, žádná rychlá remíza by nehrozila. Já upřímně nechápu, jak může jakýkoliv sportovní fanoušek podporovat tento návrh. Chceme přece, aby se začínalo na rovné startovací čáře. Připadá mi na hlavu postavené, že po tom, co by se hráč kvalifikoval na Turnaj kandidátů (což samo o sobě vyžaduje obrovskou konzistenci či vítězství na velkém turnaji) a pak tento nejtěžší turnaj na světě dokázal vyhrát, měl vstupovat do zápasu o titul s jakoukoliv nevýhodou oproti mistru světa (který se vůbec nemusel celého cyklu zúčastnit a jen čekal, až mu vyprodukuje vyzyvatele). Hlava mi to nebere a jsem jednoznačně a kategoricky proti tomuto návrhu.

Krásnou možností by bylo hrát dál vážné partie, dokud nebude vítěz – z celkem jasných důvodů to dnes již takto dělat nelze, na tom se shodují asi úplně všichni.

Další možnosti navrhl ve svých článcích Seirawan. Jeho prvním návrhem bylo hrát lichý počet partií (například 13); hráč, který by měl o partii víc černými by měl zároveň jako kompenzaci výhodu zápasové remízy. Který hráč by dostal co, by se podle Yasserova návrhu klasicky losovalo na začátku zápasu.

Na to však velmi správně ve svém článku poznamenal generální ředitel FIDE Emil Sutovsky: „Na vrcholové úrovni již není hra bílými figurami takovou výhodou.“ (https://en.chessbase.com/post/acp-proposal-poll)

Je to tak, jednoznačně to není taková výhoda, aby zcela kompenzovala, že musí druhý hráč získat o bod více.

Proto Seirawan ve svém dalším článku navrhuje vylepšení: říká, že místo losování by měl mistr světa vždy výhodu remízového výsledku, vyzyvatel by měl o jednu partii bílými více, a navíc by mohl tuto partii sehrát kdykoliv během zápasu podle svého uvážení. Tato flexibilita by nadále kompenzovala jeho nevýhodu ve skóre. Že má v úmyslu využít této partie bílými navíc, by musel oznámit třeba hodinu po skončení partie předchozí, nebo do nějakého určeného času.

To už zní o trochu lépe, ale obecně se mi nelíbí nerovnost podmínek a myslím, že je třeba, aby oba hráči měli přesně ty samé podmínky, abychom mohli mluvit o férovém boji.

Nyní se ovšem konečně dostávám k tomu, na co někteří čtenáři již jistě netrpělivě čekají– pokusím se obhájit svůj názor na ideální a nejlepší možné řešení.

A jaké je to řešení, se dozvíte příště.

Zdroje:

Yasser Seirawan: “A Radical Solution” (30.11.2016)

https://en.chessbase.com/post/seirawan-radical-solution-wcc2016-new-york

Emil Sutovsky: “Match format: Sutovsky vs Seirawan” (6.12.2016)

https://en.chessbase.com/post/acp-proposal-poll

Maurice Ashley: “12 Games Are Enough!” (12.12.2016)

https://en.chessbase.com/post/maurice-ashley-yasser-seirawan-debate-world-championship-format

Yasser Seirawan: “A Radical Solution Final Thoughts” (31.12.2016)

https://en.chessbase.com/post/seirawan-a-radical-solution-for-the-world-championship

Líbí se: 0 lidem

Autor článku:

Bc. Miroslav Janeček

Miroslav Janeček (*1999) je aktuálně studentem magisterského programu Anglická filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pochází z Opavy a hrdě reprezentuje svůj šachový klub Slezan Opava, ve kterém také působí jako trenér mládeže. Je spoluzakladatelem ŠachMédia a hlavním autorem článků. Ve volném čase se kromě šachů a psaní věnuje také raketovým sportům, historii a literatuře.

Doporučujeme přečíst:

429624243_1427517987865017_1112042316526519506_n
Rozhovor s FM Radomírem Caletkou
Radomír Caletka – otec dvou dětí, spokojený manžel, vášnivý šachista, sportovec a účastník závodů v kulturistice. Vystudoval bakalářský titul na VŠB v oboru Městské stavitelství. Poslední roky se živí jako marketingový specialista. Šachy hraje už více než 20 let, vlastní titul FM a jeho nejvyšší ELO rating byl 2394. Je také vlastníkem 3. trenérské třídy a několik let trénoval opavskou mládež.
Autor článku: Miroslav Janeček
Publikováno: 29 února, 2024

Článek přečtete za 10 minut

David_Bronstein_in_1954
Sto let od narození Davida Bronštejna
19. února si připomínáme sté výročí narození šachové legendy Davida Bronštejna. Bezpochyby jeden z nejlepších hráčů, kteří se nestali mistrem světa, autor jedné z nejslavnějších šachových knih, pionýr Královské indické obrany, vítěz prvního Turnaje kandidátů, tím vším byl tento významný šachista.
Autor článku: Miroslav Janeček
Publikováno: 19 února, 2024

Článek přečtete za 5 minut

Podpořte autora článku!

Napsat kvalitní článek stojí spoustu času, proto budeme rádi za jakoukoliv podporu. Děkujeme!

Podělte se o svůj názor zveřejněním komentáře

Uživatelské jméno
Komentář

Doporučujeme přečíst:

429624243_1427517987865017_1112042316526519506_n
Rozhovor s FM Radomírem Caletkou
Radomír Caletka – otec dvou dětí, spokojený manžel, vášnivý šachista, sportovec a účastník závodů v kulturistice. Vystudoval bakalářský titul na VŠB v oboru Městské stavitelství. Poslední roky se živí jako marketingový specialista. Šachy hraje už více než 20 let, vlastní titul FM a jeho nejvyšší ELO rating byl 2394. Je také vlastníkem 3. trenérské třídy a několik let trénoval opavskou mládež.
Autor článku: Miroslav Janeček
Publikováno: 29 února, 2024

Článek přečtete za 10 minut

Snímek obrazovky 2024-04-01 v 16.45.14
Lasker a Tarrasch: Souboj šachových titánů
Na desátém místě máme rivalitu dvou nejlepších německých a světových hráčů počátku dvacátého století. Siegbert Tarrasch byl jeden z nejlepších turnajových hráčů přelomu století, vyhrál pět superturnajů v řadě. I přes to ovšem neučinil z šachů svou hlavní obživu, ale věnoval se dál lékařskému povolání.
Autor článku: Miroslav Janeček
Publikováno: 3 dubna, 2024

Článek přečtete za 5 minut

Podpořte autora článku!

Napsat kvalitní článek stojí spoustu času, proto budeme rádi za jakoukoliv podporu. Děkujeme!

Rozhovory

429624243_1427517987865017_1112042316526519506_n
Rozhovor s FM Radomírem Caletkou
Radomír Caletka – otec dvou dětí, spokojený manžel, vášnivý šachista, sportovec a účastník závodů v kulturistice. Vystudoval bakalářský titul na VŠB v oboru Městské stavitelství. Poslední roky se živí jako marketingový specialista. Šachy hraje už více než 20 let, vlastní titul FM a jeho nejvyšší ELO rating byl 2394. Je také vlastníkem 3. trenérské třídy a několik let trénoval opavskou mládež.
Autor článku: Miroslav Janeček
Publikováno: 29 února, 2024

Článek přečtete za 10 minut

IMG_20230827_092536-scaled-1
Mgr. Bc. Martin Pardy - Role psychiky v šachu
Přečtěte si rozhovor s vystudovaným psychologem a šachistou, který prozradí, jak se nejlépe mentálně připravit na partii. Mgr. Bc. Martin Pardy vystudoval sociální politiku a sociální práci na Slezské univerzitě v Opavě a psychologii na Masarykově univerzitě v Brně.
Autor článku: Miroslav Janeček
Publikováno: 16 ledna, 2024

Článek přečtete za 9 minuty

Odebírejte náš Newsletter!

Budete vědět o všem jako první

Nejnovější články

IMG_0023
Souboj titánů: Karpov vs Korčnoj
Podle mnohých je Korčnoj nejlepším hráčem, který se nestal mistrem světa. V tom, aby se jím stal ho třikrát zastavil Anatolij Karpov. Ale pěkně popořadě. Korčnoj byl o celých dvacet let starší než Karpov. Generačně patřil spíš ke Spasskému či Petrosjanovi. Sovětské vedení mělo za to, že tato generace hráčů dopustila ztrátu titulu mistra světa a není schopná Fischerovi vzdorovat.
Autor článku: Miroslav Janeček
Publikováno: 17 května, 2024

Článek přečtete za 7 minut

SchachWM2008
Stejné skóre i po dvaceti letech: vyrovnané soupeření ikon moderního šachu
Rivalita čtrnáctého a patnáctého mistra světa je výsledkově nejvyrovnanější šachové soupeření v historii. V průběhu let spolu tito dva velikáni odehráli 93 partií klasického šachu, každý z nich vyhrál jedenáct, zbytek skončil remízou. Odehráli také nespočet partií v rapidovém i bleskovém šachu, s přiměřeně podobnými výsledky.
Autor článku: Miroslav Janeček
Publikováno: 10 května, 2024

Článek přečtete za 5 minut

Snímek obrazovky 2024-04-08 v 15.43.19
Géniové ve světě šachu
Sportovní genialita má svá specifika. Také ve sportu velkou měrou rozhoduje veřejné mínění fanoušků o tom, koho vnímají jako geniálního sportovce. Přidružuje se však druhé kritérium ve formě sportovních výsledků. Prostě hráč, který nepodává extrémní výkony, nemůže si dělat nárok na označení geniální. Góly, body, branky, sekundy a metry jsou statistická fakta, která buď hovoří ve váš prospěch nebo ne. Nicméně ani tato pevná data nejsou zárukou, pokud si hráč nenakloní fanoušky
Autor článku: Mgr. Bc. Martin Pardy
Publikováno: 4 května, 2024

Článek přečtete za 8 minuty